Neposlušný větroň
11. 2. 2010
20.6.2005
Neposlušný RCvětroň
Stalo se to uprostřed léta za krásného počasí, ale vše mělo začátek o pár týdnů dříve, když kolega (vášnivý modelář) zalétával RCmodel motorového větroně o rozpětí 2.7 metru s pomocným spalovacím motorem. Model létal od prvního startu bez větších problémů, ale pilot spokojen nebyl. Stále ladil vyosení a náklon motoru, až dosáhl “naprosté dokonalosti“. Větroň byl seřízen tak, že po hození z ruky pozvolna stoupal ve velké spirále, a protože karburátor řízen nebyl, čekalo se, až v nádrži dojde palivo. Poté přešel model do velmi pomalého klouzavého letu. To vše trvalo asi deset minut a model, jehož pomocný motor neoplýval zrovna přebytkem výkonu stihl nabrat 300 metrů a více.
Po celou tuto dobu (za bezvětří) nemusel pilot zasahovat do řízení. Bylo proto možné vidět tohoto modeláře, jak po odhození modelu položil vysílač na kapotu auta a dal se do družného rozhovoru s nechápavými diváky, nebo si začal připravovat svoje nádobíčko pro start jiného modelu a občasným pohledem kontroloval situaci.
Stalo se tedy jednoho dne, že kolega, kterého nebudu jmenovat (na konci je jeho fotka), přijel s tímto větroněm na “plácek” a hurá na start. Sestavil model, naplnil nádrž, zapnul vysílač, nastartoval motor a hozením z ruky posadil model krásně do vzduch. Protože foukal mírný vítr, bylo potřeba nepatrně opravit směr letu. Následoval pohyb páky směrovky na vysílači a ejhle-model nereagoval, dál pokračoval ve své pověstné stoupavé spirále a stále se pomalu vzdaloval unášen větrem. Ve vytřeštěných očích kolegy byla vidět hrůza a zděšení - nezapnul zdroj přijímače v modelu!!! Tuto situaci téměř nikdo z přihlížejících nezpozoroval, neboť bylo normální, že kolega modelář prvních deset minut svůj model téměř neřídil.
Pár desítek vteřin trvalo, než si všichni uvědomili co se stalo a rozjela se záchranná akce. Nešťastný pilot mobilem povolal syna na terénní motorce, popsal mu směr mizejícího modelu, skočil do auta a začalo pronásledování. Mezi tím model odnášel vítr a na obloze byla vidět už jen mizející tečka. Rozjeli se tedy oba stejným směrem. Syn na motorce přímo (pole, louky, a kudy se dalo) byl rychlejší, ale jako první narazil na hlídku policie. Motorka neměla poznávací značku, a tak následovalo další odbočení na pole a do lesa. Po pár minutách dorazil k policajtům i kolega modelář, který měl hlavu vystrčenou z okýnka (bez pásu) a při klikaté jízdě vyhlížel na obloze svůj model. Policajtů si všiml na poslední chvilku a to už na ně bylo trochu moc. Vzniklou situaci se raději nesnažil příslušníkům vysvětlit a tuto státní organizaci přiměřeně zasponzoroval. To vše se nakonec vyplatilo. Vrátil se asi po hodině na letiště s absolutně nepoškozeným modelem, který byl při dohledání vidět ze silnice a přistál asi 20 metrů od začínajícího lesa. Slušná je ovšem vzdálenost, kterou model urazil od letiště - 15 km vzdušnou čarou.
Tak pozor na RCmodely, které létají samy a na jejich vypínače. Každý asi nebude mít takové štestí při hledání...... Letu zdar! Z.T.
....kdo ho pozná....?
