Stavba VSO-10
23. 11. 2011
11.2011
Stavba VSO-10 v provedení elektro.
(zveřejněno v RCR 9.2011)
Od stavby mého posledního modelu už uteklo pár měsíců a pomalu jsem začínal uvažovat o něčem novém, neokoukaném. Dlouhou dobu jsem přemýšlel jaký model postavit a rozhodování nebylo zrovna jednoduché. Hledal jsem nějakou všem dobře známou předlohu a solidní stavební plánek. Že to má být vlastní stavba bylo hned od začátku jasné. Nejsem velkým příznivcem dnes všude prodávaných „kvalitních“ hotových asijských modelů, které se vyrábějí převážně z materiálů používaných na přepravní bedýnky banánů. Při vzpomínkách na moje modelářské začátky, na stavebnici větroně Vega (tehdy velmi slušný výrobek podniku Modela) a po mnoha rocích létání se vším možným jsem se chtěl vrátit zase k větroni. Po nějakém čase hledání a pročítání internetu jsem měl v hledáčku několik krásných předloh. Plánků na polomakety větroňů jsem sehnal hned několik, ale ne a ne se rozhodnout jaký model vybrat. Pomohla mi náhoda. Kamarád (kolega modelář) věděl, že mám chuť postavit něco nového a nabídnul mi k přestavbě kompletní starší model Vosy. Model byl postavený podle plánku pana Fary a uložený delší dobu v garáži. Když se kolega zmínil, že má model netknutý laminátový trup i s kabinou nebylo co řešit. Opravdu to vypadalo, že model nikdy nelétal. Za pár dnů jsem byl novým majitelem a přípravy na celkovou přestavbu mohly začít.
Proč jsem se rozhodnul pro úpravu modelu na pomocný elektromotor? Ve svém okolí zatím nemám možnost aerovleku. Dřívější zkušenosti z menších větroňů s pomocným elektromotorem, které jsem měl postavené, byly jen kladné. Elektropohon odpovídajícího výkonu u větroně znamená absolutní nezávislost na vlekaři i termice a při dobře zvolených parametrech pohonu lze očekávat desítky minut pohodového létání.
Dlouhodobé skladování v garáži bylo na mém novém modelu znát, a proto jsem z původní stavby použil „jen“ laminátový trup s překrytem kabiny. Jinak jsem stavěl vše nové. Původní vnitřní vybavení trupu jsem celé „vykuchal“ a přestavěl. Nyní jsou v trupu v místě za náběžnou hranou křídla uložena dvě serva HS-422 pro VOP i SOP, trupem jsem protáhl pro náhon VOP a SOP bowdeny . Tím odpadlo původní pevné táhlo náhonu VOP s pákou uloženou ve směrovce i táhlo SOP. Serva pro pohon klapek jsou nyní uložena přímo v křídlech a odpadl původní složitý nepřesný táhlový mechanismus klapek se servem uloženým v trupu. Po těchto úpravách mi vznikl dostatek místa pro velký pohonný akumulátor a to byl také jeden z důvodů této přestavby v trupu. Následovalo odříznutí špičky trupu a vlepení motorové přepážky z překližky pro pomocný elektromotor se sklopnou vrtulí. Pro spojení obou polovin křídla jsem chtěl použít slabostěnnou duralovou trubku a to znamenalo další úpravy trupu. Bylo nutné přestavět původní spojování křídel plechovou planžetou. Na všechny lepené spoje v trupu jsem použil Epoxy 1200. Následovalo tmelení a broušení povrchu a zase tmelení a zase broušení….., tedy přípravy na konečnou povrchovou úpravu. Kabinu jsem použil původní, jen dostala „podlahu“, nové palubní přístroje, postavičku pilota a pomohlo jí jemné přeleštění. Na přiložených fotkách (Foto-1) je vidět vnitřek trupu a kabina po přestavbě.
U dvou posledních menších větroňů, které jsem stavěl, jsou křídla konstrukční a potažená transparentní barevnou nažehlovací fólií. Nyní jsem potřeboval křídla pevnější, a proto jsou řezaná drátem z pěnového PS podle šablon krajových žeber. Každá polovina křídla je ze dvou dílů. První díl v délce od trupu ke klapce a druhý díl je konec křídla v délce klapky. Křídlo má po celé délce vlepený horní i dolní smrkový nosník a balzovou náběžnou i odtokovou hranu. Klapky jsou celobalzové. Spojené jsou obě poloviny křídla slabostěnnou duralovou trubku, která prochází za kabinou trupem. V kraji křídla je mezi smrkové nosníky vlepené laminátové pouzdro pro spojovací trubku. U náběžné i odtokové hrany v krajním žebru křídla jsem použil polohovací planžety podle původního plánku, které se při spojení křídla a trupu zasunou do trupu a brání tím otáčení křídel na trubce. Na potah celého křídla je použitá balza 1.5mm. Před potažením vyřezaných jader nesmíme zapomenout na prodlužovací kabel k servům křidélek, který natáhneme vnitřkem jádra. Odtoková hrana je z důvodu zpevnění po celé délce vyztužena skelnou tkaninou, stejně tak i vrchní a spodní balzový potah v místě nosníků. Skelná tkanina je vkládaná mezi jádro a balzový potah. Z pohledové (venkovní) strany zůstává křídlo naprosto hladké! Původní křídla byla stavěna podle plánku celobalzová konstrukční na smrkovém nosníku s částečným plným potahem balzou. Střední část křídla byla potažena papírem. Spojované byly obě poloviny plechovou planžetou, která procházela trupem. Dlouhodobé skladování se na původních starých křídlech malinko podepsalo. Došlo ke zvlnění odtokové hrany a menšímu překroucení jedné poloviny křídla. Nové křídlo vychází samozřejmě těžší, ale pevnostně je na tom nesrovnatelně lépe. Pevnost (konstrukci) křídel jsem připravoval na akrobacii a elektropohon, přesněji na váhu pohonného Li-Pol. 4S-článku 4200mAh. (0.5Kg). I s tímto „nákladem“ při ostřejším létání nedochází k žádnému prohýbání a deformaci křídel. Ke stavbě křídel je zde také přiloženo pár fotek (Foto-2) na kterých jsou vidět vyřezaná PS jádra, připravovaný balzový potah, vlepené smrkové nosníky, zatížené křídlo při lepení potahu a potažené křídlo. Potah je lepený zředěným Epoxy 1200 (ředěno lihem). Celé křídlo je nakonec potažené středně silným potahovým papírem a lakované napínacím nitrolakem.
Ke stavbě VOP a části SOP není téměř co psát. Vše je postaveno podle původního plánku pana Fary. Tedy balzová konstrukce v tomto případě s plným potahem balzou 1mm. potažené papírem a lakované (Foto-3). Na celou povrchovou úpravu modelu jsem použil autolaky a stříkání přes šablony. Šablony jsou řezané ručně skalpelem. Po nastříkání všech detailů je celý povrch modelu přestříknutý čirým nitrolakem (Foto-4). Půdorysný tvar modelu i profil křídla to vše odpovídá plánku. Jen vzepětí křídla jsem zmenšil na polovinu. Chtěl jsem tím docílit menší stability v letu a tím mít ochotnější model pro akrobacii. Podle chování modelu při prvních startech si myslím, že jsem chybu neudělal a povedlo se mi to co jsem předpokládal. Model není přehnaně stabilní a předvede i slušnou akrobacii. Pro snadnější transport na letiště lze jednoduše demontovat od modelu i VOP, ale i tak je potřeba na převoz přece jen větší kufr auta.
Ještě pár slov k vybavení modelu. K řízení je použitý vysílač Futaba FF-9 Super 35MHz. Přijímač Futaba R 319 DPS, serva Hitec HS-422 pro řízení VOP a SOP, serva Hitec HS-81 pro křidélka. Napájení celého modelu zajišťuje akumulátor Hyperion - LiPol G3 VX 4200-4S, regulátor JETI SPIN 55 A. Pohonnou jednotkou tohoto modelu je motor AXI 2826/10 GOLD LINE s vrtulí 14”×5”. Tato sestava si hravě poradí s celkovou váhou 2750 g. a model na „plný plyn“ nezadržitelně stoupá i pod úhlem 45°.
Co napsat závěrem. Kontrola vyvážení a seřízení před prvním startem je samozřejmostí. Model byl zalétán v podvečer za klidného počasí na modelářském letišti u Žirovnice. Zalétání proběhlo úplně bez problémů a v podstatě se stačilo jen seznámit s letovými vlastnostmi modelu (Foto-5). Létání s tímto modelem je opravdu nádherné. Model je svižný, obratný a vyniká neskutečnou klouzavostí. Citlivě a přesně reaguje na řízení. I když je tento model i jeho skutečná předloha malinko staršího data, příznivci klouzavého letu řízením modelu a letovými vlastnostmi určitě zklamaní nebudou.
Letu Zdar!
Tomšů Zbyněk st.
Žirovnice
Technická data: Rozpětí 3000 mm
Délka 1400 mm
Hmotnost 2750 g
Řízeno: motor, VOP, SOP, klapky (mix: brzdy, vztlaky)
